Ateliér Fotorenesance byl založen v roce 2005 a poskytuje tyto služby:
- Fotografovaní a natáčení na digitální kameru při různých příležitostech – svatby, promoce, křty, pohřby, atd.
- Ruční vyvolávání čb. filmů všech značek a rozměrů
- Ruční zvětšování čb fotografií na bromostříbrný papír od velikosti 13x18cm až 50x60cm
- Skenování negativů, pozitivů, diapozitivů a dalších předloh na skeneru Epson 750 Profesional
- Předtisková příprava – Úprava fotografií, retuše, příprava fotografií na tisk
- Grafické návrhy, layout, makety knih, katalogů, atd.
- Veškeré tiskové služby od vizitek po plakáty, digitální nebo ofsetovou technikou
- Vydávání a distribuce knih a dalších tiskovin
- Pořádání výstav a propagace
- Prodej fotografického materiálu značky Foma /fotopapíry a fotochemie
- Poradenství v oblasti fotografie a tisku
Karel Koutský 1965 je český fotograf,
zakladatel Ateliéru Fotorenesance, nakladatel,
zakládající člen tzv. poetického surrealismu, příležitostný esejista
a signatář Charty 77.
Fotografovat začal na popud svého otce ve 12 letech, kdy ho zaujala periferie Prahy a jejího okolí, které zaznamenával fotoaparáty Praktica a Flexaret na střední formát.
Z tohoto období se zachovala pouze nepatrná část, většina byla později až na pár pozitivů zničena v žáru planoucího ohně.
Ve sklepě činžovního domu vzniká v roce 1978 provizorní fotokomora, kde začíná vyvolávat své první fotografie, tato technologie, pozitiv-negativ
mu zůstane vlastní – výlučná po celou dobu fotografování.
Záhy se seznamuje s díly českých a zahraničních fotografů – Josefa Sudka, Jana Svobody, Františka Drtikola, D.J. Růžičky, Zdenko Feyfara, Alfreda Stieglitze, Edwarda Westona, Paula Stranda a mnoha dalších, kteří na něj měli zásadní vliv.
Od roku 1980 navštěvuje „školičku“ u prof. Jána Šmoka na FAMU v Praze, zkušenosti v tomto období uplatní později na jiné škole, střední polygrafické, kterou vystudoval v roce 1984.
Současně se na této škole vyučil jako tiskař, znalosti posléze využije ve svém vydavatelství Fotorenesance.
Roku 1986 se seznamuje s fotografem Zdenko Feyfarem, dochází k němu do ateliéru a vzájemně spolupracují.
V tomto roce poznává i fotografa Jiřího Bartoše z Hejnic a společně fotografují v Jizerských horách.
Začátkem roku 1987 začíná systematicky mapovat dvorky, dvorečky, zákoutí a zahrady Malé Strany, Starého Města, Hradčan a okolí – tyto záběry později používá jako předlohy pro bromoleje.
V těchto letech se také zůčastnuje různých demonstrací které vyústí podepsáním Charty 77, od té doby je v hledáčku státní bezpečnosti.
Od roku 1990 začíná vystavovat své fotografie v Praze i mimo Prahu, sleduje přitom na výstavách díla ostatních fotografů – nechává se inspirovat především J. Sudkem a J. Svobodou a pořizuje si jejich publikace.
V polovině roku 2005 si pronajímá ateliér, zakládá sdružení Fotorenesance a společně s dalšími fotografy a výtvarníky zde pořádá výstavy a setkávání při vernisážích.
Ke konci roku 2007 poznává fotografa Jana Reicha, později bude s jeho ženou Janou Reichovou připravovat fotografie na jeho výstavu na Pražském hradě – in memoriam.
V roce 2008 se seznamuje s dr. Petrem Helbichem, přítelem J. Sudka, pro kterého zvětšuje fotografie na jeho výstavu. Od té doby spolupracují a vydávají publikace.
V tomto roce poznává i fotografa Herberta Thiela, přítele Rudolfa Jandy, Josefa Sudka a Petra Helbicha a společně fotografují v pralese Mionší.
V letech 2012 a 2013 se s ČCF účastní veletrhu fotografií v Santa Monice v Kalifornii.
Následujícího roku začíná zvětšovat fotografie na výstavu Jaroslava Rösslera v Praze v Topičově saloně, ke kterému společně s J. Mouchou vydávají katalog Jaroslav Rössler – avantgardní fotograf.
Později ve vydavatelstvíFotorenesance vycházejí další tituly: P. Helbich, J. Sudek, H. Thiel, J. Svoboda, Alfred Stieglitz
(tento titul nedávno přijalo do svých sbírek Metropolitní muzeum v New Yorku) a mnoho dalších.
V roce 2013 se podílí na výstavě Ladislava Sitenského ve Strahovském klášteře a také se zúčastňuje veletrhu fotografií Prague Photo v DOX, Mánesu a Kafkově domě.
V současné době se zaměřuje na vydávání knih, převážně s fotografickou tematikou, ale nevyhýbá se ani vydávání prózy a poezie; některé knihy jsou doprovázeny jeho fotografiemi.
Od roku 2016 začíná spolupracovat s Gabrielou Kumar Sharma z New Yorku, která současně překládá do angličtiny veškeré texty do knih vydané Fotorenesancí.
V roce 2014 byl jeho příběh zařazen do dokumentu Paměť národa společností Post Bellum, která se zabývá zaznamenáváním a archivací vzpomínek pamětníků historických událostí.
V roce 2017 byl u příležitosti vydání knihy Josef Sudek – pokus o nástin čtvrtého rozměru fotografie natočen pořad pro Českou televizi se záběry na zrekonstruovaný Sudkův ateliér i s místy, kde Josef Sudek fotografoval.
V témže roce byla kniha Jiří Bartoš – Fotografie, která vyšla v nakladatelství Fotorenesance, vyhlášena Asociací profesionálních fotografů (APF) publikací roku.
Památník písemnictví vyhlásil v roce 2019 knihu – Josef Sudek, Fotograf výtvarník, za nejlepší digitální tisk a za knihařské zpracování
V roce 2019 vydal, k výročí 90. let narození Petra Helbicha knihu – Petr Helbich, Fotografická monografie.
Roku 2020 byl Karel Koutský nominován na Osobnost české fotografie za rok 2019 od APF /Asociace profesionálních fotografů
Výstavy samostatné
1991 – Galerie Factory, Praha
1991 – Galerie na Žižkově, Praha
1992 – Petrské knihkupectví, Praha
1992 – Fotografie z léčebny, Mladá Boleslav
1996 – Fotogalerie,Praha
1998 – Čajovna Dejvice, Praha
2000 – Fotogalerie, Praha
2005 – Galerie Krásova 37, Praha
2012 – Noc kostelů, Starý Plzenec
2012 – Knihovna, Kamenický Šenov
2012 – Galerie Viniční Altán
2012 – Městský úřad Praha 5, Galerie
2013 – Staroplzenecká galerie, Starý Plzenec
2013 – Galerie u Betlémské kaple, Praha
2013 – Ars Pragensis – kvůli povodni nerealizováno
2015 – Kaple sv. Jana Křtitele v Holyni, Praha
2016 – Noc kostelů, Štáhlavy
2016 – Městský úřad Praha 5 – Galerie
Výstavy společné
1991 – Galerie Factory, Praha 1
2002 – Kostel Panny Marie Sněžné, Praha 1
2005 – Galerie Oliva,Praha
2005 – 2012 – Ateliér Fotorenesance – Společná výstava výtvarníků, Praha 4
2011 – Prague Photo – Mánes, Praha /ČCF/
2011 – Stříbrná zastavení – Strahovský klášter, Praha 5 /ČCF/
2011 – Veletrh fotografií – Santa Monica, Los Angeles, Kalifornie /ČCF/
2012 – Prague Photo – Galerie DOX, Praha 7 /ČCF/
2012 – Stříbrná zastavení – Strahovský klášter, Praha 5 (ČCF)
2013 – Veletrh fotografií – Santa Monica, Los Angeles, Kalifornie /ČCF/
2013 – Prague Photo – Kafkův dům, Praha 1
2013 – Galerie Jaques, Dolní Břežany, Praha
2013 – Strahovský klášter – Výstava na počest Josefa Sudka /ČCF/, Praha 5
2014 – Prague Photo -Veletrh fotografií, Praha 1
2016 – Ateliér Fotorenesance – Galerie 391, společná výstava výtvarníků, Praha 5
2019 – Topičův salon, Praha 1 – společná výstava výtvarníků /kurátor Tomáš Paulus/
2020 – Topičův salon, Praha 1 – společná výstava výtvarníků /kurátor Karel Koutský a Richard Kliment/
Vydavatelství
1995 – Karel Koutský – Kotva na Starém pražském dvoře, soubor fotografií
1996 – Karel Koutský – Z pražských dvorků a zahrad, soubor pohlednic
2006 – Karel Koutský – Cesta, portfolio
2007 – Karel Koutský – Zastavení v zamyšlení, portfolio
2008 – Jan Svoboda – Fotografie, portfolio
2009 – René Hrala – Světlo vědomí, portfolio
2010 – Petr Helbich – Fotografie, portfolio s vloženou bromostříbrnou fotografií
2011 – Herbert Thiel – Fotografie z Beskyd a Jeseníků, monografie
2011 – Petr Helbich – Fotografie z Beskyd, kalendář 2012
2012 – Karel Koutský – Fotografie, portfolio (16 fotografií)
2012 – Petr Helbich – Fotografie – 24 tištěných fotografií s podpisem Petra Helbicha
2012 – Karel Koutský – Hrubý Jeseník – 24 tištěných fotografií s předmluvou Petra Helbicha
2013 – Petr Helbich – Sudkův asistent, katalog k výstavě v Roudnici nad Labem
2013 – Petr Helbich – 2 katalogy s originální fotografií v kazetě, limitovaná edice
2013 – Autorská monografie – Světlo kreslí,signovaná a číslovaná, limitovaná edice s předmluvou Petra Helbicha
2013 – Soubor fotografických reprodukcí pro hotel Duo, Praha – Střížkov
2013 – Petr Helbich – Výběr z fotografických alb, s vloženou originální fotografií, signovaná a číslovaná limitovaná edice
2014 – Herbert Thiel – Obrazy lesa, rozšířené vydání – limitovaná edice
2014 – Jaroslav Rössler – Avantgardní fotograf, kniha vydaná k výstavě v Topičově salonu v Praze
2014 – Petr Helbich – Bulovka – katalog k výstavě v Galerii u Betlémské kaple
2015 – Ve tváři papírová jizva – společně ze Stanislavem. Vávrou
2016 – Jiří Bartoš – Fotografie, Limitovaná edice /Fotografická publikace roku 2017 – APF/
2016 – Viktor Krejčí – Lesk světla
2016 – Stanislav Vávra – Píseň Listu
2016 – Stanislav Vávra – Kapitoly o utopeném jablku
2016 – Portfolio – Karel Koutský – 16 bromostříbrných fotografií, limitovaná edice
2016 – Skryté rytmy země – společně s Jiřím Olšovským
2017 – Sona Ticháčková – Padesát a jeden text – společně s Petrem Hojdou
2017 – Josef Sudek – Pokus o nástin čtvrtého rozměru fotografie – texty P.Helbich
2017 – Jan Souček – Z mého života /Společně s Janou Tichou/
2017 – Jan Mlčoch – Levitation
2018 – Alfred Stieglitz – Město nad řekou – /The City Across The River/ – společně s Josefem Mouchou/
2018 – Tomáš Vlček – Karel Kolínský
2018 – Stříbrná kresba světlem – /Silver Drawing With Light/
2019 – Petr Helbich – Fotografická monografie / vyšlo k výročí 90.let autora/
2019 – Katalog k společné výstavě v Topičově saloně, Praha 1 /22 vystavujících/
2020 – Petr Helbich – Ten kdo se minul povoláním / vyšlo k výročí 90. let autora/
Spolupráce
Od roku 1995 – spolupráce s architektonickým ateliérem Len+k, kalendáře
Od roku 2008 – spolupráce s Petrem Helbichem
2012 – spolupráce na výstavě Jana Reicha na Pražském hradě – restaurování a příprava fotografi na adjustaci
Od roku 2012 – spolupráce s Galerií u Betlémské kaple
Od roku 2012 – Spolupráce se Zdenkou Hozákovou – Grafika
Od roku 2012 – Spolupráce s Bohuslavem Šírem, Ateliér Avart – Grafika a tisk
Od roku 2013 – spolupráce se Stanislavem Doležalem – nakladatelství Svět
Od roku 2013 – spolupráce s aukční síní – Prague auctions, pravidelná účast na aukcích
2013 – spolupráce na výstavě – Galerie U Betlémské kaple, Petr Helbich, Kamerou Josefa Sudka
Od roku – 2012 – Poradce u fotografické soutěže – „Daniel“
2014 – spolupráce na výstavě Ladislava Sitenského, Čas zoufalství a naděje /realizace Adéla Kándlová a Libor Štěrba/
Od roku 2014 – Spolupráce s Josefem Mouchou
2014 – Topičův salon – zvětšeniny na výstavu Jaroslav Rössler – avantgardní fotograf
2014 – spolupráce na výstavě – Josef Sudek, Beskydy /Lašské muzeum v Kopřivnici/
2014 – 2015 – spolupráce s fotografkou Evou Fukovou
Od roku 2014 – Spolupráce s Vladimírem Birgusem
2014 – Portfolio Jaromír Funke – 12 originálních fotografií – zvětšování fotografií /vydal Vladimír Birgus/
2014 – spolupráce na výstavě – Galerie U Betlémské kaple, Petr Helbich – Bulovka
2015 – portfolio Eva Fuková – 12 originálních fotografií – zvětšování fotografií – společně s Leica Gallery
2015 – spolupráce na výstavě – Jiří Bartoš, Středočeské muzeum v Liberci – společně s Romanem Machkem
Od roku 2016 – spolupráce s Gabrielou Kumar Sharma – NYC – texty a překlady do ang.
Odkazy
https://www.pametnaroda.cz/cs/koutsky-karel-1965
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Koutsk%C3%BD_(fotograf)
https://vltava.rozhlas.cz/lekar-ktereho-okouzlila-okna-sudkova-atelieru-5072832
https://vltava.rozhlas.cz/gabriela-kumar-sharma-touha-zit-nekolik-zivotu-6710467
http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/josef-sudek-fotograf-vytvarnik/
https://www.informuji.cz/clanky/5724-salon-ceske-fotografie/
https://www.prague.eu/cs/detail-akce/26082/fotorenesance
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:%C4%8Ce%C5%A1t%C3%AD_fotografov%C3%A9
od času 39.27
https://vltava.rozhlas.cz/poslechnete-si-zaznam-mozaiky-8135550
https://www.asociacefotografu.com/cz/aktuality/aktualne/315/nominace-na-osobnosti-2019.html
Televize
Rozhlas
https://www.pametnaroda.cz/cs/koutsky-karel-1965
https://vltava.rozhlas.cz/lekar-ktereho-okouzlila-okna-sudkova-atelieru-5072832
https://vltava.rozhlas.cz/gabriela-kumar-sharma-touha-zit-nekolik-zivotu-6710467
Youtube
Ocenění
2016 – Kniha – Jiří Bartoš, Fotografie, která vyšla ve Fotorenesanci, získala ocenění jako kniha roku 2016 od APF
2018 – Metropolitní muzeum v New Yorku převzalo do svých sbírek knihu – Alfred Stieglitz – The City Across The River, která vyšla v témže roku v Nakladatelství Fotorenesance
2018 – Kniha – Josef Sudek, fotograf – výtvarník, která vyšla v témže roce ve Fotorenesanci, získala ocenění od polygrafických podnikatelů, v Památníků písemnictví, jako nejlépe vytištěná kniha digitální technikou, a též za knihařské zpracování.
Nominace
2020 – Osobnost české fotografie za rok 2019
Napsali o mně
Eva Fuková 2015
S Karlem Koutským jsem se poprvé setkala na zahájení výstavy fotografa Jaroslava Rösslera,
kterou vyzvětšoval, a k níž na jaře 2014 vydal knihu ve svém nakladatelství Fotorenesance.
Vrcholné dílo odvedl v roce 1992, když vyfotografoval prostředí a pacienty Psychiatrické léčebny
v Kosmonosech. Byla to práce na objednávku pro její podporu, ale ukázala Koutského talent pro
kompozici, pro detail a hlavně umanutou vůli pracovat po svém. Poznal dnes již také neexistující staré dvorky a jejich zákoutí. To mu učarovalo.
Josef Sudek ovlivnil mnoho fotografů a není divu, že magie jeho fotografií zasáhla i Koutského.
Podobná témata, precizní citlivost k detailu a světlu byly mladému a jistě romantickému Karlovi blízké.
V posledních letech se Karel Koutský dostal ke svému vlastnímu vidění a vyjádření. Na
fotografiích v jeho nové knize je to jasně vidět.
Eva Fuková 2015
Slovo úvodem k fotografiím Karla Koutského – Petr Helbich
Ti z nás, jímž je blízká oblast tvůrčí fotografie, a zamýšlejí se nad jejími osudy, měli by mít ke
každé nové fotografické publikaci jakýsi otcovský vztah. Je to přeci další přírůstek do široké,
rozvětvené rodiny nesčetných tvůrců, jež oni, pozorovatelé, a zároveň ochránci hodnot, posuzují, dle
toho, nakolik se cítí spřízněni s tím, co se jim předkládá k vidění.
Fotografie, zdánlivě výtvarný prostředek nanejvýše objektivní, stává se tak objektivní výpovědí autora,
zvláště pokud ji on představuje v uceleném souboru.
I když nás, svědky, zajímá, co je na snímcích zachyceno, ptáme se, třeba jen podvědomě, na
celý svět autora a srovnáváme jej s naším vlastním světem, jako bychom hledali v tváři rodinného
příslušníka své vlastní rysy. Pokud zde shodu najdeme, je naše radost umocněná. Setkali jsme se s
kýmsi, kdo rozvíjí naší vlastní cestu za objevným viděním. Je to ten, kdo nejde naší vlastní stopou, ale
spolu s námi naším směrem. Podporuje nás v čase, kdy umdléváme a přebírá vedení, když už
nemůžeme dál.
Právě takové pocity má autor těchto řádek, když prohlíží fotografie svého přítele Karla
Koutského. Koutský se ovšem rozvíjí, kdežto on již účtuje.
Koutského snímky vyprávějí o tom, co bylo již fotografováno /a co by se tomu snad vymykalo?/, avšak
činí tak zcela osobitým, a přitom nenásilným způsobem. Jednou z jeho osobitostí je právě nenásilnost,
čímž myslím skutečnost, že se jeho snímky neodchylují od základů fotografického zobrazení, že se
nesnaží vyhlížet jinak než černobílý snímek zhotovený klasickým fotografickým postupem.
Co je pak činí nezaměnitelné s jinými snímky, je jejich ovzduší. To není pouhé rozptýlené
světlo, ale jakýsi lehký mlžný závoj, který jemné detaily neskrývá, ale naopak zdůrazňuje. Krajina,
zátiší, interiéry chrámu, městská zákoutí nabývá tak snový vzhled, vysněný v náhlé vzpomínce na
blaho domova.
Kdybych měl stručně vyjádřit, čím mě Koutského snímky především oslovují, pak je to jejich jistý
druh laskavosti, s níž leží před okem toho, kdo si jich povšiml a nad nimi se zamyslel. Už tím však, že
nutí k zamyšlení, vylučují laskavou prostoduchost.
Jsou pečlivě komponované ve světlé škále mírné vidiny, a proto i jimi pojatý chrám, i městský
dvorek se usmívá. Je málo vděčné, ba do jisté míry nemožné převádět do slov pocity dojmů výlučně
zrakových. Nejsou to slova, jimiž ty dojmy přijímáme, radujeme se z nich, nebo je odmítáme.
Je tu jenom náš konečný výrok, pokud nás dojem přesvědčil. „Buď přijat do naší rodiny“!
Fotografie Karla Koutského jsou v této rodině ozdobou.
Petr Helbich 2014
Mluvící fotografie ticha – František Dostál
Spěchající a snad přímo splašený svět nemiluje ohlížení. Navzdory smutné realitě se čas někdy
zastaví, jako porouchané věžní hodiny. Než se vzápětí opět rozběhne, přišel ke slovu okamžik,
kdy fotoaparát Karla Koutského chvilku ticha převedl do obrazu, který však mluví a je z něho možné
vycítit úctu a pokoru k poezii věcí a jejich podivných uskupení. Ty někdy již poznamenal zub
času anebo zlá ruka člověka. Grafické vidění fotografa, při němž zázračně kreslí světlo, rozpoutává
fantazii a nabízí neopakovatelná a neskutečná setkání. Obrazová báseň tak vznikla v kratičkém
a neopakovatelném okamžiku, kdy se zrodil zázrak, v němž spatřujeme svět okolo nás v netušené
podobě. Věčně spěchajícímu člověku fotograf nabízí zastavení, aby se potěšil obyčejností
každodenního života, o kterém sám ani nevěděl. Ticho, úžasné a nefalšované ticho je však obestřeno
neopakovatelnou magií, kdy zdánlivou banalitu prosvítí krása chvíle zastaveného času.
Fotografie ticha tak najednou promlouvá.
František Dostál 2015
FOTOGRAFIE KARLA KOUTSKÉHO – Tomáš Vlček
Magická moc fotografie pramení z toho, jak napsal Roland Barthes, že věrně zobrazuje to, co už neexistuje.
V případě fotografií Karla Koutského se do naší mysli vtiskují obrazy, které zaznamenávají
něco z toho, co se míjí s časem, ale také mnohé z toho, co je stranou záplavy obrazů, generovaných současnou technologickou civilizací.
Záznam či hledání ztraceného času a také objevování tak zvaných minoritních hodnot
není v dějinách moderní kultury nové, prochází mnoha vrstvami výtvarného
umění a literatury celého 20. století.
Fotografie Karla Koutského prokazuje v tomto hledání
mimořádnou citlivost a odvahu vnímat fotografii jako projev smyslu pro věci, události, postoje a názory, patřící do kategorie obhajoby a presentace lidské integrity.
Čím více se probírám jeho fotografiemi, většinou zátišími, tím více na mne doléhá představa o vězení, do kterého nás vrhl komunistický režim, ve kterém se zachraňujeme důvěrou v to nejelementárnější, co je ve vězení k dispozici, záblesky světla na povrchu věcí, na zrncích omítek zdí, stropů a podlah.
I bez karceru vězení fotografie sloužila a slouží
Karlu Koutskému pro to, aby mohl převést přestálá traumata v to, co je útěšné, co je svou podstatou pravdivé, nadějné a krásné.
Jak známo, dětství a mládí Karla Koutského bylo poznamenáno událostmi
politické persekuce celé rodiny, když nejstarší její člen, sociolog Jan Souček, podepsal jako jeden z prvních, manifest obhajoby lidských práv, Chartu 77.
Citlivost, která je vlastním tématem Koutského fotografií, jej zároveň odlišuje od
manipulujících vizuálních sdělení a vizí moderní doby, zároveň vytváří niku empatií k celému světu, byť si z něj fotograf vybírá převážně jen výtvarně zajímavé náměty z několika míst, působivých lyrikou míjení a poetikou klasických metafor imaginativního proudu tradic české moderny a avantgardy.
Životní zkušenosti disidenta poskytly Karlu Koutskému množství podnětů k jeho vlastnímu empatickému chápání fotografie.
Otevřenost a důvěra ve výtvarně působivé podoby světa, zobrazeného klasickou
technikou plochého filmu, a důvěra v náměty magické podoby mizejících věcí a událostí, které vyznačili přede všemi Josef Sudek a Jan Svoboda, se staly Karlu Koutskému osou jeho fotografického díla.
V této monografii Karla Koutského je možné vidět několik stylových vrstev odlišujících se postupů a preferencí spojených s tématem světla, s náměty tvůrčího zaujetí mizejícími okamžiky světa a jeho dějin, s několika odlišnými místy a situacemi fotografova života a jeho pohledu na svět.
Všechny tyto vrstvy spojuje Koutského naděje spojená s viděním a sdílením. Nejsilněji se tato naděje projevila ve fotografiích z prvních let uvolnění z tenat moci komunistického režimu na počátku devadesátých let minulého století.
Je neuvěřitelné, kolik atraktivních motivů Koutský byl schopen objevit ve světě, který
už dávno byl “normalizován” uniformitou totalitních tendencí a režimů pozdně moderní civilizace.
Ojedinělá místa, zapomenuté části světa, které tehdy bylo třeba ještě zachránit před dějinami, zcela ovládly Koutského fotografování.
Objevoval je na každém kroku, jakoby místa a věci si samy vyhlédly
fotografa a nabízely se mu jako náměty, odvíjející se stranou moci politických režimů a preferencí mas.
Karel Koutský, ačkoliv je jedinečný, nebyl první ani sám v tomto objevování hodnot jiných
časových a civilizačních dimensí moderního světa. V českém umění, zejména v motivech Prahy můžeme sledovat souvislou řadu pohledů na místa jiného kontextu, než byl a je kontext dominantních tendencí kultury pozdně moderního světa.
Už rané dílo Františka Drtikola nalezlo v atmosféře zapadlých zahrad
a dvorků staré Prahy příležitost pro pojetí fotografie jako vzácné tkáně světelných bodů
spojujících texturu bromolejových tisků s tichem a echem, které ve svých raných verších z Prahy tak podmanivě uchopil Reiner Maria Rilke.
Na zkušenostech Koutského tvorby a jejího vztahu ke světu, k prostředí, k jeho světelné atmosféře,se rozvinulo Koutského fotografické řemeslo, dostatečně silné, aby mohlo převést
prchavé události a poetické asociace do umění a presentovat je v jazyce fotografie.
Tento posun umožnil fotografovi přejít z uzavřeného námětového okruhu staropražské lyriky do světa jasných forem a globálně sdílných námětů, jak to dokládá Koutského cyklus fotografií z New Yorku.
Význam fotografie jako jedinečné formy sdělování a sdílení přesáhl v životě a díle Karla
Koutského fotografické řemeslo samotné a disponoval autora pro další kulturní aktivity v rámci založení a působení nakladatelství Fotorenesance.
Zde Karel Koutský nachází sám sebe jako fotograf mezi fotografy,jako tvůrce mezi tvůrci, jako člověk mezi lidmi.
Prof. PhDr. Tomáš Vlček, CSc 2018
